Každé řešení problému přináší nový problém. Jiný, menší, jinak umístěný – ale problém.
Je to jako migrace. Přesunete data z jednoho systému do druhého a problémy prvního systému zmizí. Ale objeví se problémy druhého. Jiné problémy. Někdy lepší, někdy jen jiné.
Totéž platí pro lék. Vyřeší jeden příznak, ale přinese vedlejší účinky. Přesune limit, neodstraní ho.
Tohle není důvod k pesimismu. Je to důvod k realitě. Když řešíme problém, neptáme se jen „funguje to?" Ptáme se: „Jaký nový problém tím vytváříme? Je to výměna, se kterou souhlasíme?"
Vědomé rozhodnutí o přesunu limitu je jiné než nevědomé.